MODŘÍ ANDĚLÉ

Přehled léčivých bylin

Jaké léčivé bylinky rostou v naší přírodě a jak nám pomáhají, se dozvíte zde:

Anýz vonný – Pimpinella anisum

Má výrazný protibakteriální účinek, zklidňuje křeče zažívacího traktu, odstraňuje plynatost, povzbuzuje sekreci mléčných žláz. Silice příznivě ovlivňuje činnost dýchacích cest, proto se užívá jako prostředek proti kašli při zánětech horních cest dýchacích, rozpouští hleny, usnadňuje odkašlávání.

Barvínek menší – Vinca minor

Barvínek snižuje krevní tlak, užívá se ji při potlačení dráždivosti při kašli, působí sedativně, bývá také užíván při cukrovce. Také tato léčivá bylina bývá užívána při léčbě nejrůznějších krvácejících stavů jako je například krvácení z nosu, z dásní nebo krvácení ženských orgánů.

Bazalka vonná – Ocimum basilicum

Podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím žaludku, při poruchách trávení po dlouhém užívání léků, proti nevolnostem, uvolňuje při nervovém podráždění.

Bez černý – Sambucus nigra L.

Ve farmacii se používají hlavně květy, které působí na snížení horečky a usnadňují pocení. Používají se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujících nervových přípravků. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci. Je osvědčeným lidovým potopudným, močopudným a "krev čistícím" prostředkem. Černý bez pomáhá také při migrénách a ischiatických zánětech. Výluhy z květu bezu černého se používají i v kosmetice k omývání uhrovité pleti.

Borovice lesní – Pinus silvestris

Borovice působí protizánětlivé, usnadňuje odkašlávání, při zevním použití zvyšuje prokrvení pokožky. Vnitřně se borovice používá při bronchiálním astmatu na podporu odhleňování nebo při nachlazení či jiných chorobách dýchacích cest. Také se osvědčila při revmatismu a různých kožních vyrážkách.

Borůvka brusnice – Vaccinium myrtillus

Borůvkové listy patří mezi hlavní léčivé byliny při léčbě cukrovky, průjmu, střevního kataru a ledvinové koliky. Zevně můžeme odvar z listů a plodů používat k výplachům a dezinfekci dutiny ústní , při zánětu dásní a ke koupelím při kožních onemocněních.

Bříza bělokorá – Betula pendula

Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a při nedostatečné činnosti ledvin a zároveň je to lidový prostředek k ošetření vlasů.

Bukvice lékařská – Betonica officinalis

Bukvice lékařská pomáhá při chorobách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí , při dyspeptickém syndromu vyvolaném špatnou kvalitou žaludečních šťáv, při zánětech v oblastech urogenitálního traktu nebo jako antiastmatikum. Také mírně snižuje krevní tlak a její účinky bývají blahodárné i při nervové vyčerpanosti . Pomáhá při neuróze, rozrušení, nespavosti, lehké depresi či lehké epilepsii.

Černý jeřáb

Jedná se o bylinu, která snižuje krevní tlak.

Divizna velkokvětá – Verbascum densiflorum

Některé z účinných látek divizny tvoří ochranný povlak na sliznici horních dýchacích cest a tím usnadňují odkašlávání. Divizna působí též protizánětlivě a uvolňuje křeče. Protože však obsahuje saponiny, mohla by při velkém předávkování nebo při dlouhodobém užívání poškodit červené krvinky.

Dub letní – Quercus robur

Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek. Pozitivně působí na křečové žíly a hemeroidy.

Dobromysl obecná – Origanum vulgare

Dobromysl se používá do jídla pro zlepšení chuti nebo při poruchách trávení.

Drmek obecný – Vitex agnus castus

Drmek obecný reguluje menstruační cyklus, napomáhá donošení dítěte a podporuje ovulaci (uvolnění vajíček). Svým působením pomáhá také při léčbě akné, působí proti baktériím a houbám a potlačuje sexuální touhu.

Fazol obecný – Phaseolus vulgaris

Fazol obecná se používá jako pomocný prostředek při léčbě lehčích forem cukrovky. Také má výrazný močopudný účinek. Čaj proto působí příznivě při zadržování vody v těle, čímž dokáže mírně snižovat krevní tlak a je vhodný jako pomocný prostředek při léčbě močových kamínků.

Fenykl obecný – Foeniculum vulgare

Fenykl obecný se používá k uvolnění křečí hladkého svalstva, proti nadýmání a ke zvýšení činnosti střev. Působí dezinfekčně a uvolňuje hleny při zánětech horních dýchacích cest. V lidovém léčitelství se doporučuje i ke zvýšení tvorby mléka, k omývání očí při různých očních zánětech, případně jako močopudný prostředek.

Heřmánek pravý – Matricaria recutita

Heřmánek pravý používáme zevně při kožních vyrážkách, hemeroidech, ošetřování spálenin, revmatickém otoku, různých zánětech, bolestech břicha, bolestech ledvin, bolestech močového měchýře, žlučových kamenech, na špatně se hojící rány, na vymývání očí při očních zánětech, zánětu spojivek, snižuje bolest a brání tvoření jizev.

Hloh obecný – Crataegus laevigata

Hloh obecný reguluje krevní oběh, snižuje krevní tlak, uklidňuje nervovou soustavu a upravuje poruchy ochablého srdečního svalu . Čaj a tinktura se užívají s úspěchem při srdečních neurózách, nespavosti, proti vysokému krevnímu tlaku, a v rekonvalescenci po záchvatech mrtvice. Před aplikací je však nutná porada s lékařem.

Hluchavka bílá – Lamium album L.

Vnitřně se používá při katarech horních cest dýchacích, poruchách zažívacího traktu, zánětech žaludku, nadýmání a plynatosti. Zevně se používá na mírné záněty sliznic úst a krku, při nespecifickém výtoku z rodidel, povrchních zánětech kůže.

Chmel otáčivý – Humulus lupulus

Chmel působí sedativně, podporuje trávení, má desinfekční účinky a protože obsahuje látky podobné ženským pohlavním hormonům, napomáhá u žen regulovat menstruační cyklus a u mužů tlumí pohlavní pud.Chmel se také používá při nespavosti, nervovém rozrušení, neklidu, nadýmání nebo při potížích spojených s klimaktériem.

Chrpa modrá – Centaurea cyanos

Chrpa modrá má močopudné a žlučopudné účinky. Používá se také při zánětlivých a hnisajících očních chorobách.

Ibišek sudánský

Ibišek se používá do čajových směsí, slouží ke zlepšení chuti i barvy.

Jablečník obecný – Marrubium bulhare

Jablečník působí příznivě na dýchací cesty, při srdečních neurózách, podporuje trávení, má mírně projímavé účinky, při chorobách žlučníku. Zevně se používá ve formě obkladů nebo koupelí na špatně se hojící či hnisající rány (má protizánětlivé účinky).

Jahodník obecný – Fragaria vesca

Jahodník působí mírně svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména jako posilující prostředek při rekonvalescenci, při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy, při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích, zlepšuje metabolismus kyseliny močové, snižuje lámavost vlásečnic. Obklady z jahodníku se užívají při krvácivých hemeroidech nebo při mokvavých ranách, jako kloktadlo se jahodník užívá při zánětech v ústní dutině či při zápachu z úst.

Jeřáb obecný – Sorbus aucuparia

Jeřáb obecný je zdrojem vitamínu C, má mírně projímavé a močopudné účinky. V lidovém léčitelství se používá při poruchách štítné žlázy, při zvýšeném krevním tlaku, jako vhodný pomocný detoxikační prostředek na podporu jaterních a ledvinových funkcí , zlepšuje metabolismus, tlumí bolestivost, je vhodný pro diabetiky, používá se také jako prostředek snižující vysoký krevní tlak, při sklerotických obtížích a při poruchách štítné žlázy.

Jmelí bílé – Viscum album

V lidovém léčitelství se jmelí doporučuje především na snížení krevního tlaku, při ateroskleróze a chorobách stáří, při nervových a srdečních chorobách a také jako močopudný prostředek.

Jírovec maďál – Aesculus hippocastanum

Jírovec má výrazný účinek na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz). Užívá se na křečové žíly, hemeroidy, bércové vředy, trombózy nebo při nedostatečném prokrvení končetin. Jírovec maďál používáme jen zevně. Plody, semena i listy jsou jedovaté!!!

Jitrocel větší (širokolistý) – Plantago major L.

Jitrocel větší pomáhá při zánětu ledvin, zánětu močového měchýře, při krvavém močení, při hemeroidech, chronickém kataru průdušek, kašli, černém kašli, plicním astmatu , tuberkulóze plic, při poruchách trávení provázeném zácpou. Jitrocel větší usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hlen (expektorancia) a upravuje stolici. Dále také jitrocel větší pomáhá při hojení ran,omrzlin a spálenin.

Kokoška pastuší tobolka – Capsella bursa–pastoris

Kokoška působí na hladké svalstvo děložní, pomáhá při léčbě gynekologických obtíží, zastavuje vnější i vnitřní krvácení, mírně snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy a dalších orgánů malé pánve, ovlivňuje činnost jater a sleziny, užívá se při potížích s močením a při ledvinovém písku, reguluje menstruaci, tlumí bílý výtok a zejména se uplatňuje při léčbě gynekologických krvácení. Zevně se užívá na pohmožděniny, na záněty šlach a to především formou obkladů. Při krvácivých hemeroidech lze kokošku použít ve formě klyzmatu. Čerstvé šťávy lze použít do bolavého ucha při nachlazení.

Kontryhel obecný – Alchemila vulgaris

Kontryhel se používá při průjmech a onemocněních zažívacího traktu. Používá se k obkladům, vymývání a koupelím špatně se hojících ran a zanedbaných vředů, očních zánětech, k výplachům při onemocnění dutiny ústní.

Komonice lékařská – Melilotus officinalis

Komonice lékařská pomáhá při chronickém bronchiálním kataru, vysokém krevním tlaku, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. Používá se také do mastí a obkladů, kde se využívá jejich protizánětlivých účinků.

Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica

Kopřiva posiluje organizmus. Používá se na špatně se hojící rány, ekzémy i jako vlasové tonikum.

Koriandr setý – Coriandrum sativum

Koriandr setý upravuje trávící trubici, mírní nadýmání a pocit plného žaludku, podporuje vykašlávání, mírní žaludeční křeče a podporuje chuť k jídlu. Zevně se koriandr používá k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů.

Kozlík lékařský – Valeriana officinalis L.

Užívání rostliny oceníte hlavně při léčbě nespavosti, neklidu a nervozity. Pomůže Vám při poruchách spánku a nálady, při depresích, slabém třesu, epilepsii a bolestech kloubů a svalů. Je vhodný také při psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně a žaludečních obtížích. Dále je bylina používána při menstruačních křečích a příznacích spojených s menopauzou. Vyšší dávky mohou způsobit bolesti hlavy, lehkomyslnost, halucinace, křeče, nervozitu!!!

Kotvičník pozemní – Trimbulus terrestris

Kotvičník pozemní působí močopudně, užívá se při chorobách ledvin a močových cest,napomáhá rozpouštění močových kaménků, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv a peristaltiku střev, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak.

Krušina olšová – Frangula alnus

Krušina olšová se používá zejména jako projímadlo, dále má také příznivé účinky i na celkový metabolismus organismu a podporuje tvorbu žluči. Čerstvá působí dávení. Zralé plody krušiny mají stejný účinek jako kůra, jen několikrát silnější! Krušina je součástí originálně vyráběných přípravků, především směsí určených k redukci hmotnosti a zmírnění obtíží se zácpou.

Křen selský – Amoracia rusticana

Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení, odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě. Při zevním použití zvyšuje křen prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci. Zevně se také křen užívá při revmatismu nebo při ischiasu ve formě tzv. křenové placky.

Kukuřice setá cukrová – Zea mays saccharata

Kukuřice setá se používá zejména při onemocněních močových cest, zklidňuje trávicí trakt, snižuje vysoký krevní tlak, snižuje hladinu krevního cukru, v tradiční čínské medicíně se používá při onemocněních jater.Také se podílí na zlepšení výkonnosti mozku, zlepšuje náladu, stará se o zdravou kůži , vlasy a nehty.

Libeček lékařský – Levisticum officinale

Libeček lékařský používáme především při zánětu močových cest a močového měchýře, ke zlepšení trávení, pro podporu chuti k jídlu, při snížení hladiny kyseliny močové v krvi, podpoře činnosti žlučníku, mírnění nadýmání, mírnění únavy, vzpružení nervové činnosti. Libeček také používáme k odstraňování otoků, při zažívacích obtížích a také na rány, které se špatně hojí.

Lichořeřišnice větší – Tropaeolum majus

Lichořeřišnice má významné antibiotické a antibakteriální účinky. Používá se při chronických zánětech plic,zánětech močového měchýře. Užívá se pro podporu růstu vlasů, proti jejich vypadávání a proti lupům.

Líska obecná – Corylus avellana

Líska obecná se používá při křečích hladkého svalstva trávicího traktu, dyspepsiích, nadýmání a průjmech. Vnitřně působí líska obecná jako spazmolitikum a diuretikum.

Lékořice lysá – Glycyrrhiza glabra

Lékořice je uklidňujícím lékem na zažívání, vhodná jak při žaludečních vředech, tak i při průjmech.Zmírňuje zánět a pomáhá podporovat a obnovovat trávicí proces. Usnadňuje vykašlávání, proto je vhodná na úporné kašle např. při bronchitidě či astmatu. Bylina podporuje tvorbu mnohých hormonů, jako je například hydrokortizon, který působí protizánětlivě.

Levandule lékařská – Lavandula angustifolia

Látky obsažené v levanduli lékařské působí fytocidně, potlačují růst baktérií, mají mírně tlumivý účinek na centrální nervstvo, mírně snižují krevní tlak, osvědčily se při křečových stavech žaludku i při rekonvalescenci, působí mírně močopudně a upravuje střevní činnost při nadýmání a průjmech, stimulují slinivku břišní k vyšší produkci enzymů. Zevně se levandule užívá jako součást mastí při zánětech nervů, revmatismu nebo dně (její silice podporuje prokrvení pokožky), v koupelích ji lze použít na špatně se hojící rány.

Lípa srdčitá (malolistá) – Tilia cordata

Používá se při chorobách z nachlazení (rýma, kašel, zánět průdušek, chřipka, angína), – podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Dále při narušené funkci žlučníku a křečích v oblasti střev a trávicího ústrojí.

Majoránka zahradní – Majorana hortensis

Majoránka je mírné sedativum a diuretikum, používá se při nervové slabosti, nachlazení, při špatném trávení, nadýmání, průjmu a střevní kolice. Urychluje trávení tím, že zvyšuje sekreci žaludeční šťávy, uklidňuje zažívaní, podporuje tvorbu žluči. Ve formě mastí majoránku používáme na špatně se hojící rány.

Maliník obecný – Rubus idaeus

Charakteristickým znakem pro list je jeho močopudný účinek. Také pomáhá při problémech se zažívacím ústrojím, s vylučováním trávících šťáv, při kašli a bronchitidě. Plod je pro svůj obsah vitamínu A přírodním prostředkem proti očním obtížím. Vitamín C posiluje obranyschopnost těla a spolu s rutinem zpevňuje cévy a pomáhá při krvácení, např. krvácení z nosu nebo dásní. Stejně jako list mírní obtíže ledvin a močového měchýře. Je přírodním prostředkem pro zdravou kůži a vlasy.

Máta peprná – Mentha piperita L.

Máta působí proti bolestivým křečím trávicího ústrojí a nadýmání, také jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu. Mátu je velice příjemné inhalovat při rýmě, zánětu hrtanu a zánětu průdušek. Mátová tinktura se využívá k zevnímu použití a to při svědění kůže, při bolestech hlavy, při vyrážkách a při kopřivkách.

Mateřídouška obecná

Používá se při zánětech v ústech, nehojících se ranách, poruchách trávení a plynatosti.

Meduňka lékařká – Melissa officinalis

Meduňka lékařská snižuje horečku, mírní kašel, používá se při léčbě nespavosti, zrychlené srdeční činnosti, nervovém podráždění, zklidňuje zažívání, snižuje krevní tlak, zmírňuje bolest při menstruaci.

Měsíček zahradní – Calendula officinalis

Měsíček zahradní působí proti křečím, povzbuzuje sekreci žluči, zastavuje další růst bakterií, při zevním upotřebení urychluje hojení hnisavých a špatně se hojících ran a užívá se i proti plísním , při bércových vředech, dvanáctníkových vředech, krvácení z nosu, hemeroidech, alergických zánětech kůže a podobně.

Mochna husí – Potentilla anserina

Mochna výrazně tlumí křeče, omezuje kapilární krvácení, má protizánětlivý vliv na sliznice, působí žlučopudně, zlepšuje trávení.

Ostropestřec mariánský – Silybum marianum

Ostropestřec mariánský má ochrannou funkci jaterní tkáně při různé zátěži, zvyšuje vylučování žluči do střev. Plody ostropestřce (dnes již spíše léčivé přípravky obsahující jejich obsahové látky) jsou doporučovány při poruchách trávení, při poškození jaterní tkáně jedovatými látkami, jako podpůrná léčba chronických jaterních onemocnění a jaterní ciróze (ztvrdnutí tkáně zmnožením vaziva). Účelné je použití ostropestřce při žlučníkových potížích a nechutenství.

Pampeliška lékařská – Taraxacum officinale

Pampeliška se používá jako podpůrný lék při léčbě cukrovky, při zánětlivém postižení močového ústrojí, ledvinových a žlučových kamenech, při zvýšené kyselosti žaludku a pálení žáhy.

Pohanka setá – Fagopyrum esculentum Moench

Prospívá cévám, kterým vrací pružnost, zmírňuje potíže s křečovými žílami. Snižuje riziko trombózy, infarktu a mozkové mrtvice, chrání před srdečními chorobami, snižuje hladinu cholesterolu a vysoký krevní tlak. Osvědčila se při zvýšené krvácivosti, žaludečních a dvanáctníkových vředech, střevních nádorech a silné menstruaci. Pozitivně působí na stavy podrážděnosti, nechutenství a bolesti hlavy. Cholin regeneruje játra, kyselina linoleová snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti srážení krve v cévách. Minerální látky a stopové prvky v pohance jsou výborné pro těhotné ženy, rekonvalescenty a starší osoby.

Pelyněk pravý – Artemisia absinthium

Obě formy (nať i tinktura) se používají jako prostředky zlepšující chuť k jídlu, dále při poruchách trávení, při nedostatečném vylučování žaludeční kyseliny, žluči a jako prostředek proti nadýmaní a plynatosti. Uplatnění nachází i při křečových stavech střev a žlučového traktu.

Pivoňka lékařská – Paeonia officinalis

V léčitelství se používají především sušené květní plátky červených forem pivoňky lékařské, méně se používá kořen. Čaj z květů se užívá při astmatu , epilepsii, ledvinových kolikách, proti kašli bolestem při dně, čaj z kořene snižuje střevní peristaltiku, napětí hladkých svalů a zmírňuje bolesti. POZOR! ve větší dávce je pivoňka lékařská jedovatá. Je nutné ji užívat pod lékařskou kontrolou.

Plicník lékařský – Pulmonaria officinalis

Plicník má protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání, zlepšuje trávení, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě. Zevně se užívá nálev na omývání krvácejících hemeroidů a zanícených ran .

Ploštičník hroznovitý – Cimicifuga racemosa

Ploštičník hroznovitý používáme při menopauze snižuje návaly horka a potivost, zlepšuje psychický stav, mírní poruchy spánku a při menstruaci snižuje předmenstruační bolesti, nervové napětí, horečku, křeče dělohy, má určité hormonální účinky. Má také protizánětlivé působení, mírně snižuje krevní tlak, zklidňuje kašel, pomáhá při revmatismu, krvácení dásní, očním zánětu a lámavosti nehtů.

Podběl lékařský – Tussilago farfara L.

Usušené květy a listy jsou součástí čajových směsí, používaných jako pomocný lék při chorobách dýchacích cest (záněty ústní dutiny, nosohltanu, bronchitida, angíny, chrapot, astma apod.) a také k usnadnění odkašlávání. Zevně se užívá jako antiflogistikum v obkladech při zánětu žil, na vředy, na špatně se hojící rány a na ekzémy.

Popenec obecný – Glechoma hederacea

Popenec obecný rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Zevně ve formě obkladů a koupelí se užívá na špatně hojící rány, ekzémy a křečové žíly.

Prvosenka jarní – Primula veris

Účinné látky obsažené v prvosence jarní pomáhají při uvolňování hlenů a mají rovněž močopudný a slabě projímavý účinek. Kořen je výborným lékem na odkašlávání, při bronchitidě, zánětech horních cest dýchacích, při onemocnění močového měchýře, močových kamenech, revmatizmu,dně a vodnatelnosti.

Přeslička rolní – Equisetum arvense

Čaj z přesličky rolní používáme při celkovém vysílení, tuberkulóze plic, zánětech ledvin a močového měchýře, při krvácení , zánětu kostní dřeně, dávení, silné menstruaci, močení krve, vodnatelnosti, křečích v žaludku, záchvatech žlučníku a jater, revmatismu, dně, zánětu mandlí a dásní.

Puškvorec obecný – Acorus talamus

Puškvorec obecný se používá zejména při nerůznějších žaludečních potížích, podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Puškvorec také mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii...), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Zevně se užívá na revmatismus, na ekzémy, na omývání ran nebo jako celkově posilující prostředek.

Růže šípková – Rosa canina

Šípkový čaj se užívá k celkovému posílení organismu a vzhledem k tomu, že působí i mírně močopudně, lze jej využít i při zánětlivých onemocněních močového ústrojí nebo při ledvinových či močových kaméncích.

Rybíz černý – Ribes nigrum

Sušený černý rybíz se přidává do čajových směsí, používá se při nachlazení, kašli, černém kašli a revmatismu. Šťáva z plodů má vysoký obsah vitamínů, zvyšuje pružnost cév a odolnost organismu. Listy i plody podporují látkovou výměnu. Černý rybíz působí močopudně, protihnilobně, proti průjmu, kurdějím a posiluje žaludek.

Řebříček obecný – Achillea millefolium

Rostlina se používala jako součást léčivých čajů na žaludeční potíže, nechutenství a kašel. Také ovlivňuje krevní tlak, má protizánětlivý a hojivý účinek a zvyšuje srážlivost krve. Používá se do koupelí a k omývání ran.

Řepík lékařský – Agrimonia eupatoria

Nať řepíku lékařského se používá jako mírně svíravý a močopudný prostředek. Je používán při dětských průjmech, zánětech sliznic, při poruchách udržení moči, zánětech močového měchýře a jako kloktadlo při bolestech v krku a chronických zánětech horních cest dýchacích. Byli také prokázány příznivé účinky proti některým baktériím, při léčbě kožního projevu porfyrie a zlepšení stavu při chronických zánětech žaludku a dvanáctníku.

Řeřicha – Lepidium sativum

Zlepšuje krvetvorbu, působí protizánětlivě a pročišťuje dýchací cesty. Proto působí příznivě při obtížích močových cest, dýchacích a ledvinových obtížích. Podporuje trávení a vůbec pozitivně ovlivňuje metabolismus. Konzumace řeřichy je zvláště vhodná v zimním období, kdy tělo trpí na nedostatek vitaminu C.

Řimbaba obecná – Pyrethrum parthenium

Řimbaba působí proti horečce, rozšiřuje cévy, snižuje bolest, podporuje žaludeční aktivitu, působí protirevmaticky, proti migrénám, slabě projímavě, používá se při menstruačních bolestech či v šestinedělí.

Sedmikráska obecná –Bellis perennis

Sedmikráska podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě, svíravě a hojivě. Osvědčila se při zánětech močových cest a při zánětu ledvinových klubíček. Zevně ve formě koupelí se užívá při různých kožních chorobách jako jsou ekzémy, lupénka, lišeje, vyrážky či akné a taktéž na špatně se hojící rány.

Skořicovník cejlonský – Cinnamomum zeylanicum

V léčitelství se používá skořicový olej, tinktura i sirup. Kůra je silným desinfekčním prostředkem, zlepšuje tráveni, odstraňuje nadýmání, působí protiprůjmově, podporuje chuť k jídlu a zlepšuje látkovou výměnu. Účinně působí při regeneraci sil po úrazech a těžkých chorobách.

Šalvěj lékařská – Salvia officinalis

Šalvěj lékařská má všeobecný desinfekční účinek. Vnitřně se užívá jako prostředek proti pocení, zejména nervového původu (např. při nočním pocení v období klimakteria, v pubertě a při plicní TBC), působí protizánětlivě a uklidňuje poruchy zažívacího ústrojí, má protihlístové účinky a snižuje sekreci žláz včetně sekrece mléka. Doporučuje se při chorobách jater a žlučníku. Vzhledem k vysokému obsahu toxického thujonu nelze doporučit dlouhodobé podávání ve vyšších dávkách! Největší uplatnění má však zevně jako desinfekční prostředek ve formě kloktadla při zánětech a poraněních dutiny ústní, po zubolékařských zákrocích a jako podpůrné léčivo při bolestech v krku a nemocech z nachlazení. Pro svůj protizánětlivý a antimykotický účinek se používá také k přípravě obkladů při zánětech, k vymývání zanícených ran a výplachům při výtoku.

Tolice setá – Medicago sativa

Vojtěška působí příznivě na naši trávicí soustavu. Zlepšuje trávení, potlačuje pálení žáhy a napomáhá účinnějšímu vstřebávání živin z potravy. U zánětlivých onemocnění močových cest lze využít jejího diuretického (močopudného) účinku. Příznivý vliv má i na samotné trávení. Zvyšuje vstřebávání cukrů, bílkovin, minerálů a některých stopových prvků., zpomaluje proces stárnutí, zvyšuje fyzickou sílu, posiluje imunitní systém, pomáhá zvyšovat zdatnost a výkonnost – je vhodná pro sportovce a těžce fyzicky pracující osoby.

Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum

Použití třezalky tečkované je velmi rozsáhlé.Třezalka působí antibioticky, čistí krev, má účinky protizánětlivé, dobře působí na ekzémy, odstraňuje otoky, pomáhá při chorobách plic, slinivky břišní i jater, léčí žaludek a dvanácterník (vředy, žaludeční neurózu), hemeroidy (při současné aplikaci vnitřní i vnější), pomáhá při těžkých chřipkách spojených s arytmií či fibrilacemi, působí sedativně, takže se osvědčila při léčbě úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panice, depresi apod., pomáhá hojit rány, pohmožděniny i zlomeniny, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cév, podporuje rehabilitaci po mozkových obrnách, při dlouhodobém podávání má příznivé účinky při roztroušené skleróze.

Tymián obecný – Thymus vulgaris

Tymián působí proti průjmům, nadýmání, při zánětech zažívacího traktu. Mírní kašel, působí protizánětlivě. Tymián je jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických bylin, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům.

Violka trojbarevná – Viola trikolor

Violka trojbarevná je účinný prostředek na vykašlávání při průduškových kašlích a pomáhá při celé řadě infikovaných či zanícených kožních projevů. Je to mírné, čistící diuretikum a obsahuje rutin, který je dobrý při regeneraci vlásečnic.

Zlatobýl obecný – Solidago gigantea

Zlatobýl působí močopudně, protizánětlivě, rozpouští kaménky, podporuje látkovou výměnu, pomáhá při chronických chorobách ledvin a močových cest, při zbytnění prostaty, tlumí krvácení v trávicím ústrojí. Zevně se zlatobýl obecný osvědčil na špatně se hojící rány, ekzémy, zanícené rány apod.

Sběr léčivých bylin a rostlin

 

Sběr, uskladnění, způsoby přípravy a používání léčivých bylin a rostlin

 

 

Nejlepší léčivé účinky mají rostliny čerstvě natrhané, které můžeme sami sbírat v časném jaru, někdy již koncem února a až do listopadu. Některé lze najít i v zimě pod sněhem, pokud jsme si zapamatovali jejich stanoviště ( např.: vlaštovičník větší ).

Sbíráme je v době, kdy mají největší obsah účinných látek:

                      Květy   – na začátku vykvétání.

                      Listy    – před a po odkvetení.

                      Kořeny – časně na jaře nebo na podzim.

                      Plody    – v čase zralosti.

Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez příměsí za slunných dnů, když zmizí rosa a rostliny jsou suché. Je nutné se vyvarovat jejich sběru na chemicky hnojených místech, v blízkosti dopravních cest a průmyslových podniků. Dále nesbíráme rostliny na železničních náspech a na březích řek omývaných znečištěnou vodou. Při sběru šetřete přírodu, rostliny nevytrhávejte s kořeny, zabraňte všem možným škodám. Mnohé rostliny jsou chráněné zákonem, ale je dost léčivých bylin a rostlin se stejnými účinky, které chráněné nejsou.

Při sběru nestlačujte listy a květy a nepoužívejte sáčky a tašky z plastických hmot, jinak dojde k zapaření a při sušení byliny a rostliny černají!

Sušení – byliny a rostliny před sušením nemyjeme a nadrobno je nařežeme. Volně je rozložíme na plachetku nebo nepotištěný papír a sušíme je ve stínu na vzdušném a teplém prostoru. Teplota nesmí překročit 35° C. Kořeny důkladně omýváme, větvičky vrbovky a jmelí raději před sušením rozřežeme. Na zimu ukládáme jen ty rostliny, které po usušení při zlomení praskají. Pro uschovávání léčivek jsou nejvhodnější sklenice ( nejlépe zelené z důvodu ochrany před světlem ) nebo uzavíratelné krabice. Je nutné vyhnout se plastickým obalům a plechovým nádobám! Zásobujeme se pouze na jednu zimu protože byliny a rostliny po čase ztrácejí své léčebné účinky. Každý rok nám přináší nové požehnání léčivých rostlin.

 

Způsoby přípravy:

 

Příprava čaje – zápar nebo nálev

 

Čerstvé byliny a rostliny umyjeme, pokrájíme a dáme do skleněného džbánku nebo hrnečku,

který by neměl být z kovu. Vodu uvedeme do varu, odstavíme a zalijeme jí byliny a rostliny.

Čerstvé byliny vyluhujeme velmi krátce – stačí 30 sekund –čaj musí být světlý, bledožlutý nebo světle zelený. Sušené rostliny necháme vyluhovat déle – 1 až 2 minuty – takto připravený čaj je lahodnější a má i příjemnější vzhled. Kořeny vložíme do předepsaného množství studené vody, krátce je povaříme a tři minuty vyluhujeme. Denní dávku čaje nalijeme do termosky, protože teplý bylinný čaj má silnější účinek. Potom pijeme přes den po doušcích. Zpravidla se dává jedna vrchovatá lžička bylinek na ¼ litru vody ( cca 1 šálek ), jinak podle návodu u jednotlivých bylin a rostlin.

 

Příprava čaje – výluh za studena / macerát

 

Některé rostliny ( jako například jmelí bílé, puškvorec, sléz ) se vařit nesmějí z důvodu ztráty léčivých účinků působením tepla. Proto je nutné u nich udělat výluh za studena. Množství uvedené v návodech u jednotlivých rostlin necháme vyluhovat ve studené vodě po dobu 8 až 12 hodin ( většinou přes noc ), potom je mírně nahřejeme na teplotu vhodnou k pití a denní dávku nalijeme do termosky, kterou předem vypláchneme vřelou vodou.

Nejlepší způsob užívání léčivých bylin a rostlin je výluh za studena smíšený se spařením: rostliny vyluhujeme během noci v polovičním množství potřebné vody, ráno scedíme a potom zalijeme rostliny druhou polovinou vřelé vody a opět scedíme. Oba čaje pak smícháme tím dostaneme výtažek látek rozpustných ve studené i teplé vodě.

 

Příprava tinktury/esence

 

Tinktury jsou rovněž výluhy, které získáme v 38% až 40% režné nebo ovocné pálence. Do láhve naplníme bylinky až po hrdlo a zalijeme pálenkou. Dobře uzavřenou láhev dáme na teplé místo ( 20° C ) na 14 dnů, popřípadě i déle. Obsahem častěji zatřeseme, potom scedíme a zbytek vylisujeme. Tinktury se užívají vnitřně po kapkách zředěné v čaji, vně se užívají při obkladech nebo při masážích.

 

Příprava masti

 

Čtyři plné hrsti bylinek rozřežeme nadrobno, 0,5 kg vepřového sádla zahřejeme tak, jako bychom chtěli smažit řízky a bylinky vmícháme a krátce je necháme zapražit. Pánev sejmeme z ohně, přikryjeme a necháme přes noc vystydnout. Příští den vše lehce ohřejeme, procedíme přes lněný hadřík a ještě teplou mast plníme do sklínek nebo kelímků.

 

Příprava oleje

 

Květy nebo listy volně naplníme po hrdlo láhve, přelijeme horkým olivovým olejem tak, aby byl 2 prsty nad květy nebo rostlinami. Necháme ustát 14 dnů na slunci nebo blízko kamen či topení.

 

Příprava kaše z bylinek

 

Vhodné rostliny se umyjí, položí na vál a válečkem se rozmačkají na kaši. Ta se nanese na plátno a přiloží na nemocné místo.Navrch se položí vrstva vaty a vše se převáže teplým ručníkem. Kašovitý obklad lze možno nechat působit i přes noc.

 

Příprava bylinných „parných“ zábalů

 

Vodu v hrnci přivedeme do varu, nad ní zavěsíme síto, do něhož vložíme čerstvé nebo sušené byliny a vše přikryjeme. Po čase vybereme změklé a teplé bylinky, zabalíme je do řídkého plátna a položíme na nemocné místo. Celé místo se zabalí do vlněného šátku a zaváže napevno dalšími šátky. Nikdy nesmí vzniknout pocit chladu, obklady necháme působit 2 hodiny nebo i celou noc. Velice účinné jsou parné zábaly z přesličky.

 

Příprava čerstvé šťávy

 

Čerstvá šťáva z bylinek je vhodná na používání po kapkách, nebo se jí navlhčí nemocné místo na těle. Získáme jí pomocí kuchyňské odstředivky, která umyté bylinky nejprve poseká a potom odstředí. Šťáva se má připravovat každý den čerstvá. Pokud ji naplníme do malých lahviček a dobře je uzavřeme, vydrží v chladničce i několik měsíců.

 

Příprava bylinných koupelí

 

Celková koupel – byliny se vyluhují na studeno přes noc. Na koupel potřebujeme jedno vědro ( 6-8 litrů ) čerstvých nebo 200g sušených bylin. Následující den se množství nahřeje a výtažek se vylije do koupele. Koupeme se 20 minut. Srdce musí být nad vodou. Po koupeli se nesušíme, ale zabalíme se do osušky nebo do županu a lehneme si na hodinu do postele.

 

Sedací koupel – pro sedací koupel použijeme jen půl vědra čerstvých nebo 100g sušených bylinek a postupujeme jako při celkové koupeli. Voda musí dosahovat až nad ledviny. Nutno dodržovat údaje uvedené při jednotlivých rostlinách.

Vodu z celkové i sedací koupele můžeme ještě dvakrát použít, je však třeba ji ohřát.

 

NEMÁME ZASILATELSTVÍ BYLIN A NEPŘÍJÍMÁME OBJEDNÁVKY NA LÉČIVÉ ROSTLINY!

Pouze se snažíme upozornit lidi na sílu léčivých rostlin a popřípadě pomoci recepturou.